Ty zlobivý čuníku!

16. července 2015 v 10:28 | Poppy |  Takový normální den
Nedávno jsem ve svém článku Sobota, to je oč tu běží psala o setkání s divokým prasetem. Ráda bych se těmto zvířatům věnovala ještě jednou. Jsou to pěkné mrchy!

Před třemi lety mě a mou druhou polovičku přepadl spásný nápad, že si zkusíme na mé zahrádce vypěstovat vlastní brambory. Vždyť to není tak složité! Vykopeme řádek, zasadíme tam pár brambor, trochu je zalejeme a počkáme si, až nám hezky porostou. A pak ušetříme a navíc budeme mít vlastní dobré zdravé brambory!


Pravidelně jsme se na ně chodili dívat (a taky trochu zalívat a odplevelovat) a rostly moc krásně. "S takovou to bude bohatá úroda!" těšili jsme se. ALE... Jak už asi tušíte z názvu článku, jednou jsme tam přišli a co jsme neviděli - všechna naše pýcha byla porytá, udusaná a snězená... Ani jednu nám nenechaly.

Problém je taky v tom, že zahrádka je hned u lesa a obyčejný plot je přibližně třicet (ale možná i o trochu víc) let starý. Pro čuníky není problém se pod plotem podrypáčkovat, nebo se do něj trochu opřít a udělat v něm díru.

To bychom ale nebyli my, kdybychom si to nechali líbit! Všechny díry v plotě jsme se pokusili podle našeho nejlepšího svědomí, vědomí a prostředků zadělat a podhrabané díry jsme se snažili zadělat něčím trvalejším a pevnějším, než jen hlínou. Pro všechny případy jsme na plotu kolem dokola pověsili silonky plné lidských vlasů, politých kolínskou z dob dávno komunistických, kterou jsme dostali darem přímo za tímto účelem.

Nějakou dobu to skutečně vypadalo, že to funguje. Nové díry se v plotě neobjevovaly, země už nebyla čerstvě rozrytá. Tak jsme si další rok řekli, že to zkusíme znovu, protentokrát ale s hráškem. Zalívali, odplevelovali, pečovali o něj s láskou. Už už se na něm začaly dělat krásné lusky! Za pár dní by byla krásná sklizeň. A co myslíte?

Samozřejmě, že ty mrchy to asi vycítily nebo co, znovu si našly cestičku (tentokrát přes sousedy) a zase nám to všechno hezky sklidily. A tehdy nám došla trpělivost. Dokud nebudeme mít pořádný plot kolem celé zahrádky, nemá cenu tam cokoliv pěstovat.

Naštěstí jsme se sestěhovali do bytu, ke kterému patří i malinkatá předzahrádka. A řeknu vám, letos byl ten hrášek luxusní! Tři roky tvrdé práce pro pár lusků... Taky se nám tedy podařilo vypěstovat i pár ředkviček. Mrkve a kedlubny nevylezly, těm se u nás asi nelíbilo... Ale teď mi za oknem roste krásně tymián! A už asi měsíc! Řekla bych, že je to pro mě rekord - měsíc udržet naživu kytičku/bylinku v květináči! To si určitě zaslouží nějakou odměnu v podobě gramodesky.... :D Nebo aspoň mimoňovských tictaků?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 16. července 2015 v 13:03 | Reagovat

Ty si pěstuješ vlastní zeleniku? Luxus! Já na to nikdy neměla dostatek odhodlání a výdrže. A ty vlasy, kolínská a blééé :/

2 Poppy Poppy | Web | 16. července 2015 v 13:12 | Reagovat

No jak vidíš snažím se už třetím rokem a jediný výsledek je mísa luxusního hrášku a asi dvacet ředkviček :D Třeba se do toho někdy pustím ve velkém, až budu stará a vrásčitá :)

3 Yeanni Yeanni | Web | 17. července 2015 v 1:11 | Reagovat

Nám sa raz stalo, že sme mali v zemiakoch srnku, ale tá našťastie nič neponičila.

4 Poppy Poppy | Web | 17. července 2015 v 8:31 | Reagovat

[3]: Srnky jsou v pohodě, ty když už něco sežerou, tak u toho aspoň nerozryjou celou zem :) A navíc jsou mnohem hezcí než divočáci :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama