Příběhy z pouště

30. července 2015 v 10:15 | Poppy |  Cestovatelská historie
Dnes se s vámi podělím o jednu příhodu, která sice není moje, ale pokaždé, když si na ni vzpomenu, mě pobaví. Slyšela jsem ji, když jsem byla v Egyptě, od naší průvodkyně.



Zrovna jsme se chystali na vyjížďku po poušti na velbloudech. Byli jsme v beduínské vesnici (beduíni jsou ti zakuklenci, kteří žijí uprostřed pouště). V takovéto vesnici je zcela normální, že se navzájem žení a vdávají sestry a bratři a pak se jim rodí hluché či jinak postižené děti. Průvodkyně nám napřed dávala instrukce, jak se máme zachovat, když se velbloud splaší a začne utíkat do pouště. Prý nemá vůbec cenu křičet, protože to velblouda akorát vyplaší a bude utíkat ještě rychleji. A beduíni nás neuslyší, protože jsou hluší. V takovém případě se má prý v klidu počkat, protože velbloud prý uteče maximálně 50km daleko a pak lehne vyčerpáním, takže ani na tu zpáteční cestu se už nezmůže. Prý, kdyby se tak náhodou stalo, máme počkat týden v poušti a paní průvodkyně nás při další návštěvě turistů vyzvedne.

No a pak se dostala k onomu slíbenému příběhu. Příběh je o nosnosti velblouda. Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik toho takový velbloud unese? Ne? Tak pozorně čtěte.

Velbloud podle všeho unese maximálně 160kg a víc ne. A jak to zjistili? Kdysi ve stejné beduínské vesnici, v jaké jsme právě byli, byla jedna paní, která vážila jen něco málo přes oněch kritických 160kg. A hrozně moc chtěla jet na velbloudovi. Nikdo v tom neviděl problém, proč by se paní nemohla projet, že?

První zádrhel nastal v tom, jak vlastně paní dostat na ležícího velblouda, protože ona sama se tam vyhrabat nedokázala. Nevím, jestli jste už někdy na velbloudovi jeli nebo ho viděli ležet. Ale on i když leží, tak má ty hrby pořád relativně vysoko a je potřeba alespoň trochu vyšvihnout nožku. Ale zpět k paní. Jak se tam tak chuděrka nemohla dostat, přiběhli k ní čtyři beduíni, pořádně se zapřeli o její hýždě a po pár minutách dřiny se jim podařilo paní vysadit do sedla. Jenže....

Teď se nemohl zvednout chudák velbloud. Tentokrát tedy naběhli beduíni kolem velblouda a s velkým úsilím se jim ho tedy nakonec taky podařilo postavit na všechny čtyři. Velbloud pomalu klopýtal tu svou výletnickou trasu stylu "dvacet metrů tam a dvacet zase zpátky".

Je potřeba udělat menší vsuvku - víte, jak si lehaj velbloudi? Koukněte na video

Podívejte se hlavně na začátek, když si velbloud stoupá. Připadá vám to jednoduché? No, to vskutku není. Člověk má co dělat, aby se udržel :) Vlastně je to vidět i na konci videa, kdy má paní taky co dělat, aby se udržela. A to je ještě na jízdě na velbloudovi zběhlá.

No, paní byla samozřejmě celá nadšená, že se projela na velbloudovi a mávala lidem okolo. Jenže chudák velbloud byl už tak znaven, že se nemohl dočkat, až si zase lehne. Chvíli před tím, než měl dojít do cíle, dopadl vysíleně nohama na zem. A jelikož paní mávala a nedržela se, přepadla přes něj dopředu. Ale stačila se zachytit za velbloudův popruh, čímž ho strhla při tom pádu na sebe.

V ten moment se všichni strašně rozesmáli, včetně paní přimáčklé pod velbloudem. Nakonec se jim podařilo paní nějak vyhrabat, jenže pak zjistili, že chudák velbloud nedýchal. Paní se celá vyděšená ptala, jestli jí toho zabitého velblouda zaplatí pojišťovna a kolik že vlastně takový velbloud stojí. Naštěstí pro všechny zúčastněné se velbloud po pár minutách oklepal a začal normálně dýchat.

Takže odteď už víme, jaká je nosnost velblouda.

Velbloud je celkově mé nejvíc nejoblíbenější zvíře a přitom je chudáček tak nedoceněnej. I proto mám tuhle historku moc ráda. No a příště... příště vám třeba povím, jak mě na poušti unesli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 30. července 2015 v 11:46 | Reagovat

Jejdaaaaaaaaaaaaa! To je mazééééééééc! Fuj! Moje pocity se nedají popsat. :D :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama