Moje smrt

7. července 2015 v 21:57 | Poppy |  Něco o mně
Dnes večer jsem se dostala k zajímavému odkazu. Někomu se to může zdát poněkud morbidní, ale pro nás, kteří už alespoň jednou málem skončili na hrobníkově lopatě je toto téma poněkud otevřenější. Troufnu si říct, že moje blízké setkání se smrtí mě do značné míry změnilo. Ale o tom třeba jindy

O co se jedná? Jde o stránku http://mojesmrt.cz/ , kde si podle návodných otázek vyberete vše, jak by to po vaší smrti mělo podle vašich ideálních představ vypadat. Pokud se pustíte do vyplňování, asi vám to nějaký čas zabere, protože takové věci skutečně stojí za zamyšlení. Věřím tomu, že spoustě z vás se do toho chtít nebude, protože kdo by chtěl v tak mladém věku myslet na smrt, že?



Nechci být pesimista, ale člověk opravdu neví dne ani hodiny. Samozřejmě, že stránky neslouží k nějakým oficiálním účelům, ale donutí to člověka se zamyslet. Navíc, pokud vaši blízcí budou mít po ruce nějaký podobný seznam vašich posledních přání, bude pro ně mnohem jednodušší (a možná i snesitelnější) oběhat všechno kolem vašeho pohřbu.

Tedy, obvykle mám černý humor i trochu té morbidnosti ráda, ale cítím, že i psát článek o takovýchto věcech je na mě trochu moc. Ale stránka i celé její provedení mě vážně nadchlo a já ze sebe své emoce nějakým způsobem dostat musím.

Svůj výsledný "vysněný pohřeb" pak následně můžete poslat, komu uznáte za vhodné, popřípadě ho zveřejnit například na facebooku nebo na svých stránkách. Ačkoliv si myslím, že je to dosti intimní záležitost a ne každý by se svým "výsledkem" chtěl chlubit, já vám tu dám odkaz na můj vysněný pohřeb. Myslím si, že docela odráží i mou osobnost. Nemám ráda, když někdo dělá něco zrovna takovým způsobem jen proto, že ´je to přeci normální´ a ne tak, jak by se líbilo jemu. A já chci mít veselý pohřeb. Žádné uplakané davy lidí, kteří poslouchají někoho, kdo mě vlastně vůbec neznal, jak o mě vykládá, jaká "úžasná a skvělá žena" jsem byla.

Nechci trapné citáty na parte, které stejně většina lidí ani nepochopí. Nechci nudné bílé lilie, ani černý společenský oděv do rakve. Chci mít veselý, barevný a hlavně ŽIVÝ pohřeb. Nevylučuje se to? Živý pohřeb? Určitě ne! Vždyť já už v té době přeci nebudu vůbec důležitá. Je důležité, aby právě ti živí, kteří mě přežili, si uvědomili nestálost života, ale hlavně to, že život je přeci krásný a rozhodně stojí za to ho žít.

A tady ještě slibovaný odkaz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 9. července 2015 v 6:20 | Reagovat

Co mám ty stavy, že mám pořád průjem nebo zvracím, tak nad tím uvažuji ... Zbytek jsem ti psala asi na FB :-D A stránka je zajímavá (stejně jako tvá přání) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama