17. července 2015 v 11:10 | Poppy
|
Poslední dobou se hodně setkávám s články na téma vegetariánství/týrání zvířat/velkochovy a nebo lovy pro zábavu. Donutilo mě to k zamyšlení, co pro nás znamená víc? Zvířata a nebo lidé? Za svou krátkou působnost jsem se s článkem, který by se nějak snažil lidi nabádat, nebo alespoň informovat o možné pomoci konkrétním skupinám lidí, nesetkala.
Já jsem člověk, který lidi staví nad zvířata. Na druhou stranu uznávám, že i lidé jsou zvířata, to si trochu protiřečí, že? Tak jinak... Myslím si, že my lidi, jakožto živočišný druh, bychom měli být pro nás důležitější, než třeba vymírající žáby v Amazonském pralese. Možná je to trochu sobecký pohled, ale podle mě platí, že abychom mohli pomoci i jiným, musíme si napřed sami udělat pořádek mezi sebou.
Je spousta jednotlivců i skupin lidí, kteří nějakým způsobem potřebují (chtějí) pomoci. Ať už se jedná o bezdomovce, oběti trestných činů, postižené, odsouzené, národnostní menšiny, závislé... Takovýchto skupin lidí je spousta, dostali se do této situace ze spousty důvodů a měli různé životní cesty. Kdybychom si tu každou skupinu zvláště charakterizovali, vydalo by to na několik knih.
Ale podle mě se lidé v těchto skupinách dají charakterizovat dvěma způsoby: jedni pomoc chtějí a jiným naopak situace vyhovuje a pomoc nechtějí. Já bych se zaměřila na ty, kteří pomoc chtějí, protože pomoc nikomu vnucovat nemůžete, je to jen zbytečné plýtvání energií na někoho, kdo o to nestojí.
Je hrozně jednoduché takové lidi odsoudit větou "může si za to sám" a možná je to i pravda, lidé prostě chybují. Ale co když dospěl k názoru, že takový již nadále být nechce, chce se změnit a nějak přispívat do společnosti. Jenže to třeba sám nedokáže, neví jak má začít, co má dělat, neví, na koho se obrátit, aby mu pomohl. Navíc potká spousty lidí, kteří mu pod nohy rádi hodí nějaký ten klacek a připomenou mu jeho minulé chyby. Nemá ale každý právo na to, zkusit na sobě zamakat a změnit se k lepšímu?
Přijde mi, že povědomí obyčejných lidí o těchto "problémových" lidech je jen velice malé, lidé je rádi často přehlížejí nebo ani nechtějí řešit. A radši se věnují chudinkám němým bezbranným tvářím. Přitom nikdo z nás neví, kdy se objeví na té druhé straně a bude sám potřebovat pomoc, ale nebude kolem nikdo, kdo by mu jí nabídl, protože lidé se starají hlavně o sebe (popřípadě o zvířátka) a druzí je nezajímají.
Chápu, že ne každý má takové ambice a sny jako já, ale když už chcete zlepšit život ve svém okolí, zkuste si vzpomenou i na lidi a ne jen na zvířata, protože převážně lidi tvoří prostor, ve kterém žijete, lidi vás ovlivňují nejvíce a lidi tvoří vaše vztahy a částečně i vás.
A ještě více by měl každý začít úplně sám u sebe :) Ve svojí hlavě :)