Šťastná vlna

27. června 2015 v 18:32 | Poppy |  Něco o mně
V poslední době mi připadá, že mě unáší nějaká šťastná vlna - konečně se mi všechno daří a já nemůžu být šťastnější. Konečně se můj život zase obrátil k té veselejší stránce a já si na chvíli můžu oddychnout a nestrachovat se, co se zase kde pokazí.

Začalo to tím, že jsem udělala státnice, které pro mě byly důležité nejen pro to, že to jsou státnice, ale pro to, abych mohla uzavřít jednu kapitolu svého života, která už vyloženě řvala o ukončení a přesunout se ke kapitole další, tentokrát už trochu klidnější. Zatím bych ji nazvala Kapitolou Splněných snů.



Zaprvé jsem úspěšně odstátnicovala - brala bych jakoukoliv známku, která by znamenala zelené políčko. Ano, poctivě jsem se učila, ale pořád byly otázky, u kterých jsem si nebyla jistá, zda bych je dala. Asi si mě zase našlo štěstí a já si vytáhla tři super otázky, ani jsem je nestihla všechny pořádně vypovědět.

Kupodivu i bakalářka se mi povedla, nejspíš i pro to, že jsem si vybrala téma, které mě opravdu bavilo a bylo to na tom poznat. A proč to tu vůbec tak podrobně píšu - sama jsem si vůbec nebyla jistá, zda chci pokračovat na magisterském studiu, nebo už ne. Učit se mi už ani trochu nechtělo, chtěla jsem jít pracovat, ale s magistrem bych si v budoucnu mohla dovolit i ucházet se o jiná místa, na která mi bakalář nestačí. A proto jsem se rozhodla, že to nechám náhodě - buď se dostanu a budu studovat (ačkoliv jsem si dala přihlášku pouze na dálkové studium), nebo se nedostanu, vykašlu se na školu a budu se soustředit už jen na kariéru. Na přijímačky jsem se učit nechtěla, protože upřímně jsem toho učení měla už opravdu dost a spíše jsem se školou chtěla už skončit. I když jen z mé lenosti. Ale vzhledem ke známkám, které jsem ze státnic dostala, mě vzali i bez přijímaček. Tím byl můj osud zpečetěn a já budu od září nadále poctivou studentkou dálkového studia.

Dálkové studium jsem si zvolila protože jsem věděla, že chci jít pracovat. A díky získanému titulu můžu konečně pracovat i v oboru.

Dva týdny jsem si dala jako relax a pak jsem se rozhodla, že se začnu rozhlížet po práci v oboru a teprve kdyby se mi do října nepodařilo nic najít, budu se dívat i mimo obor. První den mě zaujal pouze jeden inzerát a z vlastní iniciativy jsem napsala jedné organizaci, kde bych jednoho dne chtěla pracovat.

Vysněná organizace mi napsala, že sice volné místo nechtějí, ale že to, co o sobě píšu je zajímavé a že zvažují, že by mě vzali jako dobrovolníka!! Po osobním setkání se tento návrh zpečetil a já se nemůžu dočkat, až nastoupím - i když "jen" zadarmo.

A jak jsem psala na ten inzerát, 14 dní se neozvali, tak jsem to už pokládala za minulost a chtěla jsem se zrovna podívat na nové nabídky prací v oboru, když v tom mi přišel email, abych přišla další den na pohovor. Bylo to sice narychlo a nestačila jsem se pořádně připravit - taky podle toho ten pohovor pak vypadal... Koktala jsem, přeříkávala se, byla jsem nervózní, no občas bych se nejradši na místě vypařila. Ale světe div se, prej to se mnou zkusí! Sama jsem tomu nevěřila - bez praxe, čerstvá absolventka a ještě jsem se předvedla jak naprostej tupoň a on mi řekne, že teda od září podepíšem smlouvu!

Dvě naprosto dokonalý možnosti na získání praxe, o kterých se mi snilo jen v nejodvážnějších snech a já je hned dostanu? Šťastná vlna mě unáší dokonale - mít surfařské prkno, určitě bych vyhrála první místo v jízdě na vlnách.
A co mě čeká příště?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama