Kryštof

30. června 2015 v 17:13 | Poppy |  Takový normální den
Má poslední návštěva v Praze měla jediný důvod - koncert mé oblíbené kapely Kryštof. Ještě teď si pamatuju, jak jsem jako malá nemohla pochopit, že když se teda kapela jmenuje Kryštof, jaktože se tak nejmenuje i její hlavní zpěvák a je to nějakej Richard.

Normálně moc koncertová nejsem, ale tuhle skupinu (nebo kapelu? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?) jsem už dlouho chtěla slyšet na živo. A naskytla se mi příležitost při jejich aukci, kdy dražili vstupenky za účelem dobročinné akce. Říkala jsem si, že kdo nic nezkusí, ten nic nevyhraje a tak jsem tam přihodila taky. A světe div se! Vydražila jsem dvě vstupenky (aneb má Šťastná vlna).


Koncert se měl konat v kině, tudíž to byla spíše taková komorní akce, za což jsem byla ráda. Prostě nemám ráda koncerty, kde se na sebe tlačí 15 000 lidí ve snaze dostat se co nejblíže jejich vysněné kapele a ideálně ji i něčím zaujmout.


Jako správná fanynka jsem se nahrnula i s kamarádkou, kterou jsem na koncert pozvala, hned do druhé řady, ať máme na toho našeho idola dobrej výhled. Zklamání přišlo ve chvíli, kdy jsem Richarda poprvé uviděla a uvědomila si, jak je vlastně malinkej. Vždycky jsem si ho představovala vyššího s trochu více mužnější postavou a ono nic. "No ale nevadí, stejně bude stát celou dobu na vyvýšeném pódiu a výškový rozdíl tak nebude poznat" utěšovala jsem se.

Moc času na nás bohužel neměli, Richard je neuvěřitelně ukecanej a tak skoro polovinu času jen prokecal a ačkoliv je vtipnej, těšila jsem se víc na písničky. Každopádně během koncertu jsem se naprosto zamilovala do všech třech dechových nástrojů (tedy spíš do těch, kteří je ovládali), nejvíce pak do mého nového nejvíc oblíbeného člena skupiny Nikose Petrose Kulurise. Jestli si tohle jméno zapamatuju, tak pak už všechny!

Navíc se mi zdálo, že po mě celej koncert pokukuje! To přeci musí něco znamenat!

Po představení jsem se se svým novým objevem a jeho pokukování po mě svěřila své kamarádce. Posměšně se na mě podívala a řekla, že přeci vůbec nekoukal na mě, ale na ni. Tak ji už nikdy nikam nevezmu!

Nakonec to dopadlo tak, že jsme se celou zpáteční cestu dohadovaly o tom, koho Nikos miluje víc a koho si vezme - má kamarádka je vdaná, což jsem jí samozřejmě nezapomněla několikrát připomenout. Na to, že jsme se před koncertem obě naopak hádaly o Richarda celkem dobrej obrat.

A samozřejmě jako nejvíc největší fanynky jsme musely ulovit i fotky! Richarda jsme teda vzaly obě na milost (protože prostě je fakt krásnej), ale pak jsme rychle utíkaly za Nikosem a předháněly jsme se v tom, která se k němu na fotce víc přitulí :D

Prostě na to, kolik nám je, tak jsme si hrály na největší puberťačky. Ono je to občas potřeba - odsunout předstudky a bez ohledu na okolí vypnout a pořádně si zablbnout. A že už mi to scházelo!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 1. července 2015 v 14:13 | Reagovat

Miluju Kryštofai Richarda! Včera jsem usínala s jejich diskografií ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama