čtvrtý den - odpočinek

14. března 2015 v 8:08 | Poppy |  Istanbul
Dnešek byl hlavně odpočinkový. Původně jsme sice chtěli jet do Asijské části Istanbulu, ale nakonec jsme se rozhodli, že tam toho moc k vidění není a tak jsme si víc prošli čtvrť, ve které bydlíme a kde jsou nejlepší památky. Navíc dneska bylo moc hezky a sluníčko svítilo, což pobízelo k tomu někde si sednout a vyhřívat se. K snídani jsme si dali turecké preclíky, které prodávají všude okolo a snědli si je na lavičce mezi Hagii Sofií a Modrou mešitou. Vzhledem k tomu, že byl pátek, byl dneska modlící den a proto se téměř neustále ozývalo volání k modlitbám a spousta turků se modlila i na ulici. Najednou se z reproduktorů ozvalo, že za 15 minut bude vystoupení ozbrojených sil, tak jsme byli zvědaví. Turecké pojetí 15 minut je však poněkud odlišné od toho našeho, takže po více jak půlhodině konečně začali. Nastoupili v průvodu, oblečení do starověkých kostýmů a hráli jako pochodová kapela -- měli bubny a trubky a hráli nějaké turecké písně.


Pak jsme šli hledat kostel, který měl být někde pod Modrou mešitou, ale nenašli jsme ho. Dali jsme si turecké kofte (něco jako naše karbanátky) a šli jsme se zase slunit. Nad hlavama nám přeletělo několik papoušků a my jsme si užívali slunečného dne v parku mezi památkami. prostřed parku je fontána, která ovšem doteď nejela. A najednou tam přišel pán, zalezl pod zem a z trysek začala tryskat voda. Poprvé v tomto roce spustili fontánu! Najednou se k ní přihrnuli všichni lidi a chtěli se u ní vyfotit (má tu výhodu, že z jedné strany je za ní vidět Hagia Sofia a z druhé Modrá mešita). Kolem pobíhalo spousta psů, koček a ptáků, ale všimli jsme si, že kromě toulavých psů tam nikdo jiný psy jako domácí mazlíčky nemá. Taky je téměř neuvěřitelné, jak tam pořád chodí uklízeči a odklízí odpadky na zemi. To se u nás vůbec nevidí. ALe stejně, nevím jak to dělají, ale mají tam i tak pořád mnohem víc špinavo než my. I když tam stále jde vidět někoho, jak uklízí - a to nejen ulice, ale i obchody a to velmi pečlivě.




Rozhodli jsme se, že půjdeme dál, podívat se na další dvě velké mešity, které nejsou tak daleko. Cestou jsme prošli přes Grand Bazaar. Vyšli jsme na náměstí a najednou se před námi objevilo strašně moc ozbrojených policistů. A zanedlouho šel i nějaký velký národ, který protestoval kdo ví proti čemu. Tak jsme zašli radši za roh, protože kdyby se něco semlelo, nepotřebujeme být u toho (Tedy já ne, moje druhá polovička chtěla zůstat a sledovat, co se stane. Něco jako ta babka v Slunce seno, která se pořád ptala "už se perou?"). No zašli jsme tedy za roh a tam na nás čekalo policejní vodní dělo a tlupa ozbrojených policistů - pořád mě překvapuje, že je u nich zcela normální, aby chodili na veřejnosti s AKčkama, to se u nás prostě nevidí. Tak jsme se mezi nima nějak propletli a pokračovali dál. Vzhledem k tomu, že se ale všichni modlili, do mešit jsme se podívat nemohli. Ale i z venku byly moc krásné.

Na večeři jsme si dali Menemen což je sice snídaňové jídlo, ale to nám vůbec nevadilo. Při cestě domů jsme se šli podívat na nádraží, které máme hned za hotelem a zjistila jsem, že už konečně otevřeli Marmaray - podmořský tunel, který spojuje asijskou a evropskou část. Bohužel jsem nezjistila, kolik stojí jízda. Při cestě na hotel jsme potkali turka, který na nás začal mluvit česky, tak jsme se s ním na chvíli zakecali a prý studoval v Brně. Miluje naše víno, slivovici a becherovku. A dal nám svou vizitku, že příště až pojedeme do istanbulu, musíme se ubytovat v jeho hotelu, protože "drží slevu pro češi" :D

Večer jsme ochutnávali ještě další turecké dobroty, které jsme si den předtím koupili v supermarketu a přemýšleli, co podnikneme zítra. Původně jsme chtěli na sever Istanbulu, ale zjistili jsme, že je celkem nemožné se tam kromě taxíku nebo auta dostat (a ani na jedno nemáme peníze). Možná by to šlo těma jejich autobusama, ale zaprvé nikde nemají nějak přehledně napsaný kam který jede, takže by to byla jízda totálně naslepo a za druhé se nedá nikde koupit žádný lístek nebo tak, to bysme si museli zařídit tu jejich kartičku a nabít si ji kreditem. Takže nejspíš nakonec půjdeme do Miniaturku, pokud ovšem nasedneme na správný trajekt.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama